Ztrácíme důvěru ve vědu? Studie z 68 zemí světa přináší nová zjištění

Bc. Ondřej Zbejval - 9. 2. 2025

Věda hraje v našem životě klíčovou roli – od medicíny, ekonomie, psychologie, přes změnu klimatu až po technologické inovace. Důvěra široké veřejnosti ve vědce a vědu je proto zcela zásadní, abychom se jako společnost řídili doporučeními založenými na důkazech a aby politici přijímali informovaná rozhodnutí, která se dají podložit. V posledních letech se však objevuje téma klesající důvěry ve vědce a vědu. Údajně je veřejnost vůči vědeckým autoritám stále skeptičtější. Ale je tomu skutečně tak?

Nová rozsáhlá studie z roku 2025 publikovaná ve vědeckém periodiku „Nature Human Behaviour“ přináší na tuto otázku nové podložené odpovědi. Výzkumníci v této mezinárodní studii shromáždili data od téměř 72 000 lidí z 68 zemí světa, aby zjistili, jak veřejnost vnímá vědce a jejich roli ve společnosti. Co přesně výzkum zjistil si společně představíme v dnešním článku o důvěře ve vědu.

Vědecké bádání ohledně důvěry ve vědu

Důvěra ve vědu není pro vědce zcela nové téma. Přeci jen se v podstatě jedná o důvěru v ně samotné, a proto možná není překvapením, že i toto téma se stalo předmětem vědeckého bádání. Vědecké články na toto téma lze najít ještě před rokem 2000. Avšak větší „boom“ vědeckých studií, které se věnují tématu důvěry ve vědu, můžeme zaznamenat kolem roku 2020, tedy během covidové pandemie, kdy se ústředním tématem ve společnosti stalo například očkování.

Jednomu z teoretických konceptů, který se snaží podchytit důvěru ve vědce, nazýváme vědecký populismus (Science-related Populism), který byl poprvé konceptualizován v roce 2020. Vědecký populismus je charakterizován jako kritika vědeckých elit (vědců) s důrazem na „selský rozum“ a také jako přesvědčení o právu široké veřejnosti určovat skutečnou vědeckou pravdu a zároveň rozhodovat o důležitých vědeckých otázkách. Již ze samotného názvu tohoto konceptu je zřejmé, že určitým způsobem souvisí s populistickými postoji (Populist Attitudes). Jednou z charakteristik populistických postojů je dualistický pohled na svět, respektive rozdělování společnosti na „dobrou“ a „zlou“. Vědci tak mohou být vnímáni jako součást „zlé“ elity. Lidé tak mohou mít představu, že věda překrucuje poznání a skutečnou pravdu.

Začátky měření vědeckého populismu

Pro měření vědeckého populismu byla také vyvinuta škála „SciPop“, která se skládá z otázek jako je například „Běžní lidé by měli více důvěřovat životním zkušenostem než doporučením vědců/vědkyň“ nebo „Společnost by se měla více spoléhat na zdravý rozum než na vědecké studie“. Tato škála již byla samostatně použita například ve Švýcarsku a na Slovensku. V rámci nové studie z roku 2025 se SciPop škála pro měření vědeckého populismu použila také v České republice.

Důvěřujeme jako společnost vědcům, vědkyním a vědě?

Na tuto otázku se pokusil odpovědět mezinárodní tým vědců a vědkyň v nové studii z roku 2025, která vyšla ve vědeckém žurnálu „Nature Human Behaviour“. Na této mezinárodní studii se mimo jiné podílel také vědeckým tým z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK), který měl za úkol získat český vzorek dat. Navzdory tomu, že v médiích můžeme opakovaně zaznamenat zmínky o krizi důvěry ve vědu, výsledky této studie naznačují, že většina respondentů vědkyním a vědcům důvěřuje. Obecně může být překvapivé, že až 83 % respondentů si přeje, aby vědci a vědkyně komunikovali s veřejností svá zjištění, ale například také zdroje financování a zdroj dat. Zajímavé je také zjištění, že se v různých zemích liší zdroje (předpoklady) nedůvěry ve vědu, jako je například politická orientace, vzdělání nebo náboženské přesvědčení. Jinými slovy si stále nejsme jistí, co může tyto postoje v České republice ovlivňovat. Za zmínku také stojí, že v této nové mezinárodní studii nebyla věda jako taková nijak rozlišována, a je tedy možné, že některé vědecké disciplíny, jako je například psychologie, budou ve společnosti vnímány hůře než například technické či přírodovědecké obory.

Závěrem lze říci, že i přes rostoucí diskuze o klesající důvěře ve vědu, výsledky nové mezinárodní studie ukazují, že většina veřejnosti vědcům stále důvěřuje, a to i přes politické, vzdělanostní a náboženské rozdíly, které mohou ovlivňovat tyto postoje. Přestože existují výzvy a rozdíly ve vnímání vědeckých disciplín, důvěra v odborné znalosti a doporučení vědců a vědkyň zůstává pro většinu lidí klíčová, což je nadějný signál pro budoucí vývoj vědecké komunikace a politiky. Přesto je ale zapotřebí brát vážně nedůvěru ve vědce i u malé menšiny a dále pracovat na podpoře důvěry ve vědu.

Cologna, V., Mede, N. G., Berger, S., Besley, J., Brick, C., Joubert, M., Maibach, E. W., Mihelj, S., Oreskes, N., Schäfer, M. S., Van Der Linden, S., Aziz, N. I. A., Abdulsalam, S., Shamsi, N. A., Aczel, B., Adinugroho, I., Alabrese, E., Aldoh, A., Alfano, M., . . . Zwaan, R. A. (2025). Trust in scientists and their role in society across 68 countries. Nature Human Behaviour. https://doi.org/10.1038/s41562-024-02090-5

Důvěra veřejnosti ve vědce a vědkyně. Studie, na níž se podílely výzkumnice z FSV UK, vyšla v prestižním časopise Nature Human Behaviour | Fakulta sociálních věd UK. (20.1.2025). https://fsv.cuni.cz/aktuality/duvera-verejnosti-ve-vedce-vedkyne-studie-na-niz-se-podilely-vyzkumnice-z-fsv-uk-vysla-v

Lidskog, R. (1996). In Science We Trust? On the Relation Between Scientific Knowledge, Risk Consciousness and Public Trust. Acta Sociologica, 39(1), 31–56. https://doi.org/10.1177/000169939603900103

Mede, N. G., & Schäfer, M. S. (2020). Science-related populism: Conceptualizing populist demands toward science. Public Understanding of Science, 29(5), 473–491. https://doi.org/10.1177/0963662520924259

Mede, N. G., Schäfer, M. S., & Füchslin, T. (2020). The SCIPOP Scale for Measuring Science-Related Populist Attitudes in Surveys: Development, Test, and Validation. International Journal of Public Opinion Research, 33(2), 273–293. https://doi.org/10.1093/ijpor/edaa026

Mede, N. G., Schäfer, M. S., Metag, J., & Klinger, K. (2022). Who supports science-related populism? A nationally representative survey on the prevalence and explanatory factors of populist attitudes toward science in Switzerland. PLoS ONE, 17(8), e0271204. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0271204

Mudde, C., & Kaltwasser, C. R. (2017). 1. What is populism? In Oxford University Press eBooks (pp. 1–20). https://doi.org/10.1093/actrade/9780190234874.003.0001

Piterová, I. (2024). Science-related populism: Psychometric properties of the Slovak version of the SciPop Scale. Ceskoslovenska Psychologie, 68(2), 156–173. https://doi.org/10.51561/cspsych.68.2.156

Odborníci, kteří vám mohou pomoci

(23x)

Mgr. Michaela Štěpánová

8 let praxe 800 Kč / 50 min. sezení

Řešíte krizové situace? Máte komunikační či vztahové potíže? Jste vystresovaní? Máte problémy ve škole? Chcete si zlepšit mínění o sobě samém? Společně nalezneme řešení.

Zobrazit profil

(6x)

Mgr. Gabriela Mácová MBA

2 roky praxe 1 500 Kč / 50 min. sezení

"Nejsem tím, co se mi přihodilo, ale tím, čím jsem se rozhodl stát." Carl Gustav Jung

Zobrazit profil

(9x)

Mgr. Denisa Kolouchová

5 let praxe 790 Kč / 50 min. sezení

Jsem psychologem ve zdravotnictví v Centru duševního zdraví. V praxi se věnuji zejména pacientům s psychotickým onemocněním, dále také poruchou osobnosti a neurotickými obtížemi.

Zobrazit profil

(13x)

Mgr. et Mgr. Michaela Zatloukalová

3 roky praxe 890 Kč / 50 min. sezení

Potřebujete se vyrovnat s různými starostmi ve svém životě? Bojujete s úzkostmi, depresemi, či obsedantně kompulzivní poruchou? Společně můžeme pracovat na čemkoliv, co vás trápí.

Zobrazit profil

(1x)

Mgr. Kateřina Řehořková

5 let praxe 990 Kč / 50 min. sezení

Věřím, že každý z nás v sobě může nalézt zdroje a sílu, která pomůže ke zlepšení kvality jeho života, a že je dobré nebýt na své obtíže sám. Požádat o pomoc je síla, ne slabost.

Zobrazit profil

(4x)

Mgr. Barbora Vobořilová

3 roky praxe 800 Kč / 50 min. sezení

Jmenuji se Barbora Vobořilová a jsem psycholožka ve zdravotnictví, krizová interventka a frekventantka psychoterapeutického výcviku KBT. Budu se těšit na naší společnou cestu.

Zobrazit profil

Podobné články

Závislosti všude kolem nás: Rozlišení mezi látkovými a nelátkovými závislostmi

Ondřej Zbejval – 17. 4. 2024

Ztrácíme důvěru ve vědu? Studie z 68 zemí světa přináší nová zjištění

Vědecké bádání ohledně důvěry ve vědu

Začátky měření vědeckého populismu

Důvěřujeme jako společnost vědcům, vědkyním a vědě?

Odborníci, kteří vám mohou pomoci

Podobné články

Závislosti všude kolem nás: Rozlišení mezi látkovými a nelátkovými závislostmi

Psychoterapie jako vázaná živnost: Jaké změny nás čekají?

Jak zmírnit stres před svátky a užít si Vánoce?