Z českých psychologických studií: Budování důvěry v autority během dospívání
Psychologické poznání, podobně jako celá řada dalších vědeckých oborů, se každým rokem výrazně posouvá. Významnou roli v tomto procesu ale sehrává také Česká republika, respektive různé výzkumné týmy z českých univerzit, výzkumných agentur a dalších organizací, jako je například Institut pro psychologický výzkum MU (INPSY) nebo Psychologický ústav Akademie věd České republiky. Právě tyto vědecké týmy a jim podobné pracovní skupiny v České republice produkují a publikují nejmodernější vědecké články z oblasti psychologie, často právě také na lidech z ČR, což pro nás, jako čtenáře, může představovat značnou výhodu, jelikož jsme si vzájemně blíž, než například s respondenty z USA nebo Číny a Japonska. I z tohoto důvodu se v této sérii článků podíváme na nejnovější vědecké články z oblasti psychologie z dílen českých vědeckých týmů a představíme si ty nejnovější poznatky z vědecké psychologie.
V dnešním článku ze série „Z českých psychologických studií“ se společně podíváme na nejnovější výzkum z INPSY od výzkumného týmu Občanství a demokracie, na kterém se podíleli Jakub Brojáč, Jan Šerek, Lenka Štěpánková a Jana Fikrlová. Jedná se o mezinárodní experiment z prosince roku 2025, ve kterém autoři zkoumali, kdy a za jakých podmínek dospívající důvěřují autoritám, jako je například vedení školy nebo vláda. Do experimentu se zapojilo přes 2300 dospívajících ve věku 11 až 19 let, z nichž přes 700 pocházelo z České republiky. Mimo adolescentů z České republiky byli do výzkumu zařazeni také dospívající z Německa, Itálie a Srbska.
Autoři psychologické studie
Mgr. Jakub Brojáč je aktuálně studentem doktorského studijního programu psychologie na Fakultě sociálních studií (FSS) MU a zároveň působí jako odborný pracovník v Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) a také jako odborný pracovník katedry mediálních studií a žurnalistiky. V psychologickém výzkumu se zaměřuje především na oblast politické psychologie, jako je například důvěra v autority a instituce.
Doc. Mgr. et Mgr. Jan Šerek, Ph.D. působí jako vedoucí Institutu pro psychologický výzkum a zároveň také působí jako docent na katedře psychologie FSS MU. Během studií vystudoval psychologii a filozofii a aktuálně se věnuje tématům z oblasti politické psychologie, jako je například občanská a politická socializace, důvěra nebo utváření skupinových identit, sociálních a politických postojů.
Mgr. Lenka Štěpánková, Ph.D. působí jako odborná asistentka v Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) a na katedře psychologie FSS MU. Vystudovala jednooborovou psychologii na Filozofické fakultě MU a nyní se věnuje oblastem kognitivní psychologie a psychologie emocí a motivace, jako je například efekt „života v historii“ (Living in History).
Mgr. Jana Fikrlová je aktuálně studentkou doktorského studijního programu psychologie na FSS MU a zároveň působí jako odborná pracovnice v Institutu pro psychologický výzkum (INPSY). V psychologickém výzkumu se aktuálně zaměřuje na oblast důvěry a jejího formování v období adolescence.
Spravedlivé prvky postupu rozhodování posilují důvěru u dospělých, ale co u mladých?
S autoritami se setkáváme v podstatě celý život a již od útlého dětství, kdy se první přirozenou autoritou stávají naši rodiče nebo jiné pečující osoby, následně pak naši vyučující ve škole a pak například naši nadřízení v povolání. Důvěra v autority je proto pro období dospívání zcela klíčová, protože zároveň ovlivňuje ochotu spolupracovat, zapojit se aktivně do občanského života nebo respektovat pravidla. Nejmodernější studie se momentálně sice shodují, že spravedlivý postup při rozhodování autorit posiluje důvěru u dospělých, ale u dospívajících, tedy v období adolescence, nám tyto mechanismy doposud známé nebyly. Autoři tohoto mezinárodního experimentu, do kterého se také zapojila Česká republika, proto zkoumali, jak různé prvky spravedlivého postupu při rozhodování ovlivňují důvěru v autority u dospívajících.
Experimentální situace: vedení školy a vláda
V mezinárodním experimentu si jeho účastníci měli za úkol představit dvě situace, ve kterých figurovaly dva typy autorit. V první situaci si dospívající měli představit vedení školy jako formu autority, která rozhoduje o zákazu mobilních telefonů ve třídách. V druhé situaci pak autoritu představovala vláda, která rozhodovala o protiepidemických opatřeních. V situacích také figurovaly prvky spravedlivého postupu při rozhodování, které se v jednotlivých variantách měnily. Konkrétně se jednalo o několik variant:
- dává autorita během procesu rozhodování možnost se k procesu vyjádřit účastníkům výzkumu či nikoliv?
- postupuje autorita transparentně, respektive vysvětlila důvody svého rozhodnutí?
- nabízela autorita předvídatelný postup, jak budou opatření zavedena?
Následně po každé situaci účastníci výzkumu hodnotili jednotlivé autority podle toho, jak moc by takovéto autoritě důvěřovali.
Hodnotit spravedlivý postup při rozhodování autorit není vyhrazeno jen starším
Výsledky mezinárodního experimentu nám pomohly odhalit, že výše zmíněné prvky spravedlivého postupu při rozhodování souvisejí s procesem vytváření důvěry v autority u dospívajících. Jako nejzásadnější prvek spravedlivého postupu při rozhodování se jevila především transparentnost a možnost se k celému procesu vyjádřit. Zajímavé je však to, že lidem záleželo na možnosti vyjádřit svůj názor, i když věděli, že tím rozhodnutí autority nijak nezmění. Pokud tedy vláda či vedení školy komunikovali dostatečně transparentně a nechávali dostatečný prostor, aby se vyjádřili i ostatní, dospívající pak takovým autoritám důvěřovali o něco více.
Jak je tedy z výzkumu patrné, už nejmladší dospívající jsou schopni rozpoznat, zda je autorita v procesu rozhodování spravedlivá. Budování důvěry v autority však nezačíná až v dospělosti, protože už dospívající jsou schopni rozeznat, zda se s nimi jedná férově, a jsou proto schopni vážit si spravedlivého postupu při rozhodování. Neměli bychom proto tuto citlivost dospívajících podceňovat a své kroky srozumitelně vysvětlovat, jelikož nestačí jen stroze předávat zažitá pravidla. Pokud by vás zajímala důvěra v autority, kde autoritu představují vědci, můžete se podívat na náš dřívější článek zde a odhalit, zda jako společnost ztrácíme důvěru ve vědu.
Brojac, J., Šerek, J., Forstmeier, S., Đorđević, A., Ilić, V., Padoan, E., ... & Fikrlova, J. (2026). Building Trust in Governmental and Educational Authorities in Adolescence: A Comparison of Early, Middle, and Late Adolescents in Four European Countries. Journal of Youth and Adolescence, 55(1), 211-225. https://doi.org/10.1007/s10964-025-02297-3
„Jednají s námi fér?” Mezinárodní experiment zkoumal, kdy dospívající důvěřují autoritám. (2026). Institut pro psychologický výzkum | FSS MUNI. https://inpsy.fss.muni.cz/aktuality/jednaji-s-nami-fer-mezinarodni-experiment-zkoumal-kdy-dospivajici-duveruji-autoritam
Odborníci, kteří vám mohou pomoci
Podobné články
V začarovaném kruhu rituálů – Obsedantně kompulzivní porucha OCD
Stává se vám, že při odchodu z domova opakovaně kontrolujete, zda jste opravdu zamknuli vchodové dveře? Musít...
5 častých mýtů o psychoterapii
Přestože je psychoterapie klíčovým nástrojem pro podporu duševního zdraví, stále kolem ní panují různé mýty....
Život s fobiemi: aneb jak porozumět svým obavám
Každý z nás už někdy pocítil strach, ať už z testů ve škole, v noci v tmavé uličce po cestě domů, nebo před p...