Život s fobiemi: aneb jak porozumět svým obavám

Ondřej Zbejval -
Život s fobiemi: aneb jak porozumět svým obavám
Každý z nás už někdy pocítil strach, ať už z testů ve škole, v noci v tmavé uličce po cestě domů, nebo před pohovorem či důležitým úkolem v práci. Takovéto typy strachu jsou většinou racionální. Například pokud pociťujeme strach z testu ve škole, protože jsme se na něj vůbec nepřipravili, tak si většinou moc dobře uvědomujeme, proč tomu tak je. Většina z nás ale také pocítila tzv. iracionální strachy, zvané jako fobie. Fobie mohou nabývat mnoha různých podob a často nás mohou provázet celým naším životem. Proto se v dnešním článku podíváme na různé typy fobií a představíme si, jak s nimi případně pracovat.

Rozdíl mezi strachem, úzkostí a fobiemi


Běžný strach řadíme mezi emoce očekávání (anticipace). Většinou se tato emoce spouští, pokud vnímáme určitou situaci, předmět nebo cokoliv dalšího jako pro nás nebezpečné a životu ohrožující. Abychom se s aktuálním nebezpečím dokázali vyrovnat, strach spouští různé fyziologické reakce, jako je např. roztažení zorniček nebo zvýšení tepové frekvence, které připravují tělo vyvolat reakce, jako je zmrazení, boj, nebo útěk. Úzkosti se na druhou stranu zaměřují na ohrožující situace, které by mohly nastat v budoucnosti a dávají nám také pocit bezmoci či nekontrolovatelnosti. Fobie poté charakterizujeme jako intenzivní a iracionální strach z konkrétních objektů, situací nebo aktivit. Kvůli těmto intenzivním a iracionálním strachům se lidé s fobiemi často uchylují k tzv. vyhýbavému chování. Snaží se tak vyhnout obavám, které jim způsobují úzkost a značně tak mohou ovlivnit svůj každodenní život. Z tohoto důvodu řadíme specifické fobie nebo např. sociální fobii mezi úzkostné poruchy.

Odkud se berou fobie


Prevalence (výskyt v populaci) fobií se průměrně pohybuje kolem 7,2 %. Přestože jsou ale fobie v populaci celkem rozšířené, maximálně jedna čtvrtina lidí vyhledá odbornou pomoc. První příznaky fobie většina lidí pociťuje již v dětství, avšak kolem 20 roku života tyto příznaky začínají ustupovat a více se znovu objevují kolem 70 roku života, především u žen. Spekuluje se, že za tento nárůst mohou například nečekaná úmrtí našich nejbližších. Vznik fobie ale nemusí být zcela náhodný. Ukazuje se, že jejich vznik může být způsoben traumatickou událostí, obdobně jako u posttraumatické stresové poruchy (PTSD). Roli také hraje např. genetika, prostředí nebo kultura, ve které vyrůstáme.

Typy fobií


Fobie dělíme na celou řadu typů. Doposud známe mnoho unikátních fobií, se kterými mohou lidé denně bojovat. Za nejrozšířenější fobii dnes považujeme sociální fóbii, jejíž výskyt se pohybuje až kolem 22 %. Běžně fobie pojmenováváme jako specifické fóbie, které se dělí např. na strach z výšek (akrofobie), strach z uzavřených a těsných prostorů (klaustrofobie), strach z krve (hemofobie) a injekcí (trypanofobie) nebo strach z létání (aerofobie). Evoluční teorie předpokládají, že se mezi lidmi mohly vyvinout reakce na ohrožení v přírodě. Takovýmto fobiím přezdíváme „biofobie“, které zahrnují např. strach ze zvířat (zoofobie). Mezi nejznámější a pravděpodobně také nejrozšířenější zoofobii řadíme strach z pavouků (arachnofobie). Patří mezi ně ale také strach z hmyzu (entomofobie) nebo strach z ptáků (ornitofobie) a strach ze psů (kynofobie).

Jak tedy můžeme vidět, fobií je kolem nás celá řada, ať už ze zvířat, nebo společenských situací. Ztěžují tak každodenní život mnoha lidem a vyhledání odborné pomoci bývá spíše raritou. Pravidelné docházení na psychoterapie však může úzkosti způsobené fobiemi značně zmírnit. Dnes se na léčbu fobií používá např. psychoterapeutický směr KBT, konkrétně skrze metodu expozice. Pokud cítíte, že máte s určitou fobií problém, určitě se nebojte vyhledat odbornou pomoc a nezůstaňte na to sami.
Correia, R. A., & Mammola, S. (2023). The searchscape of fear: A global analysis of internet search trends for biophobias. People and Nature. https://doi.org/10.1002/pan3.10497

Eaton, W. W., Bienvenu, O. J., & Miloyan, B. (2018). Specific phobias. The Lancet Psychiatry, 5(8), 678–686. https://doi.org/10.1016/s2215-0366(18)30169-x

Garcia, R. (2017). Neurobiology of fear and specific phobias. Learning & Memory, 24(9), 462–471. https://doi.org/10.1101/lm.044115.116

Steimer, T. (2002). The biology of fear - and anxiety-related behaviors. Dialogues in Clinical Neuroscience, 4(3), 231–249. https://doi.org/10.31887/dcns.2002.4.3/tsteimer

Odborníci, kteří vám mohou pomoci

Mgr. Markéta Mohamedová
Specializace na děti
Specializace na náctileté
Specializace na dospělé
8 let praxe 790 Kč / 50 min. sezení

Hledáte psychologa na míru v češtině, angličtině nebo holandštině? Bojíte se udělat první krok? Ten totiž bývá nejtěžší. Společně najdeme tu správnou cestu pro vás.

PhDr. Petr Fiľo Ph.D.
Specializace na dospělé
11 let praxe 990 Kč / 50 min. sezení

Tíží Vás stres, úzkosti, deprese? Cítíte se prázdní a vyhořelí, hledáte smysl života? Řešíte konflikty v osobním či pracovním životě? Věřím, že spolu najdeme, co hledáte.

Mgr. Pavla Dvořáková
Specializace na dospělé
2 roky praxe 1 000 Kč / 50 min. sezení

Od dětství miluji příběhy, abych mohla naslouchat příběhům, vybrala jsem si cestu psychologie a posléze terapie. Věřím, že svou prací přispívám k šťastnému konci lidských příběhů.

Mgr. Helena Kdolská
Specializace na náctileté
Specializace na dospělé
5 let praxe 1 000 Kč / 50 min. sezení

Nemusíš zůstávat na své problémy sám. Ráda poskytnu prostor, kdy o potíží mluvit, prostor k pochopení příčin a nakonec i hledání cesty jak dál.

Mgr. Martina Adamcová
Specializace na náctileté
Specializace na dospělé
3 roky praxe 750 Kč / 50 min. sezení

"K šťastnému životu stačí jen velmi málo; vše je ve vašem způsobu myšlení." - Marcus Aurelius

Mgr. et Mgr. Martina Kateřiňáková
Specializace na děti
Specializace na náctileté
Specializace na dospělé
3 roky praxe 800 Kč / 50 min. sezení

Kombinuji a hledám různé přístupy tak, abych péči ušila na míru každému člověku, protože každý jsme jiný. Ráda vás doprovodím při hledání vašeho řešení.

Podobné články

Tým Mendora – 12. 5. 2025

Věty, které bychom si měli říkat častěji (a proč je důležité, jak se sebou mluvíme)

To, jak sami se sebou mluvíme, utváří nejen naši náladu, ale i to, jak vnímáme sebe, své možnosti a svět...

Ondřej Zbejval – 17. 4. 2024

Závislosti všude kolem nás: Rozlišení mezi látkovými a nelátkovými závislostmi

V moderní době se potýkáme s celou řadou překážek. Svět se neustále zrychluje, vznikají nové sociální sítě a...

Bc. Ondřej Zbejval – 24. 6. 2025

Jedna inteligence, nebo mnoho alternativ? Psychologické teorie, kterým jsme dříve věřili

V dřívějším článku jsme se společně podívali na jednu psychologickou teorii, které jsme v minulosti věřili, a...