Z českých psychologických studií: Občanská angažovanost a její dopad na duševní pohodu mladistvých

Psychologické poznání, podobně jako celá řada dalších vědeckých oborů, se každým rokem výrazně posouvá. Významnou roli v tomto procesu ale sehrává také Česká republika, respektive různé výzkumné týmy z českých univerzit, výzkumných agentur a dalších organizací, jako je například Institut pro psychologický výzkum MU (INPSY) nebo Psychologický ústav Akademie věd České republiky. Právě tyto vědecké týmy a jim podobné pracovní skupiny v České republice produkují a publikují nejmodernější vědecké články z oblasti psychologie, často právě také na lidech z ČR, což pro nás, jako čtenáře, může představovat značnou výhodu, jelikož jsme si vzájemně blíž, než například s respondenty z USA nebo Číny a Japonska. I z tohoto důvodu se v této sérii článků podíváme na nejnovější vědecké články z oblasti psychologie z dílen českých vědeckých týmů a představíme si ty nejnovější poznatky z vědecké psychologie.

V dnešním článku ze série „Z českých psychologických studií“ se společně podíváme na výzkum výzkumného týmu INPSY (viz výše) pod vedením Jana Šereka a Michala Mužíka z října roku 2025. V této studii autoři zkoumali po dobu jednoho a půl roku dopad různých typů občanské angažovanosti na duševní pohodu (well-being) u mladých lidí. Data byla sbírána v sedmi vlnách, které od sebe byly vzdáleny po třech měsících. Výzkumu se zúčastnilo 1257 osob s průměrným věkem 23 let.

Autoři psychologické studie

Doc. Mgr. et Mgr. Jan Šerek, Ph.D. působí jako vedoucí Institutu pro psychologický výzkum a zároveň také působí jako docent na katedře psychologie FSS MU. Během studií vystudoval psychologii a filozofii a aktuálně se věnuje tématům z oblasti politické psychologie, jako je například občanská a politická socializace, důvěra nebo utváření skupinových identit, sociálních a politických postojů.

Mgr. Michal Mužík, Ph.D. působí jako odborný pracovník v Institutu pro psychologický výzkum a také jako odborný pracovník v Interdisciplinárním výzkumu internetu a společnosti (IRTIS). Během studií vystudoval jednooborovou psychologii na FSS MU a nyní se aktivně věnuje psychologickému výzkumu, kde se zaměřuje primárně na oblast politické psychologie, jako je například občanská angažovanost nebo autoritářství.

Občanská angažovanost a duševní pohoda (well-being)

Již od posledních voleb do Poslanecké sněmovny jste si v médiích nebo ve vašich městech mohli pravděpodobně povšimnout několika různých typů demonstrací, kterých se bylo možné po celé České republice účastnit. Lidé tak mohou například posilovat sociální vztahy, vlastní sebedůvěru a pocit identity. Dosavadní vědecké články se však stále neshodují na vlivu občanské angažovanosti na duševní pohodu. V nedávné české psychologické studii se proto tímto tématem zabýval výzkumný tým INPSY pod vedením Jana Šereka a Michala Mužíka, který se pokusil zjistit, jak občanská angažovanost ovlivňuje duševní pohodu (well-being) mladých lidí a jak se tento vztah vyvíjí v čase.

Příklady typů občanské angažovanosti

V rámci studie se čeští autoři zaměřili hned na několik typů občanské angažovanosti, konkrétně na občanskou angažovanost protestní, konvenční a sociální. Protestní občanskou angažovanost si většina z nás pravděpodobně spojí například s nedávnými demonstracemi, jelikož právě za protestní občanskou angažovanost můžeme považovat například účast na demonstracích. Oproti tomu za konvenční občanskou angažovanost můžeme považovat například účast na shromážděních politických stran, pomoc s politickou kampaní nebo členství v politické straně. Sociální občanská angažovanost pak představuje například dobrovolnickou činnost pro komunitu nebo účast v komunitně orientovaných organizacích. Jinými slovy se v této studii snažili rozlišit mezi typy občanské angažovanosti a následně případně odhalit ty typy angažovanosti, které by mohly dlouhodobě pozitivně souviset s duševní pohodou mladistvých.

Dobrovolnictví souvisí s duševní pohodou více než účast na demonstracích

Výsledky studie nám pomohly odhalit skutečnost, že dlouhodobě se občansky angažující lidé mají obecně vyšší tendenci k duševní pohodě než lidé, kteří se tak často občansky neangažují. Zajímavé je ale především zjištění, že u dobrovolnictví a pomoci v komunitě byl tento vztah nejsilnější, zatímco nejslabší dopad na duševní pohodu měla dimenze protestní občanské angažovanosti, tedy například účast na demonstracích neměla na výslednou duševní pohodu takový vliv jako například pomoc v komunitě. Je proto možné, že dlouhodobá duševní pohoda je spíše spojena s komunitně orientovanými aktivitami a dobrovolnictvím.

Rychlý aktivismus nestačí na zlepšení duševní pohody

Přestože se z této studie může zdát, že občanská angažovanost funguje jako lék na duševní pohodu, tento vztah však bohužel není tak jednoduchý. I když byli angažovanější lidé obecně spokojenější (vykazovali vyšší duševní pohodu), pouze krátkodobé občanské zapojení nevedlo k dlouhodobému zvýšení duševní pohody, a proto by občanská angažovanost neměla mít okamžitý a trvalý pozitivní vliv na duševní pohodu mladých lidí.

Výsledky české psychologické studie naznačují, že občanská angažovanost může s duševní pohodou mladých lidí skutečně souviset, ale záleží také na její podobě i dlouhodobosti. Zdá se, že aktivity zaměřené na komunitu a pomoc druhým, jako je například dobrovolnictví, mohou přinášet stabilnější pocit smyslu, sounáležitosti a náhledu na společnost než jednorázové protestní akce. To však nutně neznamená, že demonstrace nebo konvenční angažovanost nemají význam. Spíše to připomíná, že psychická a duševní pohoda se buduje postupně a skrze opakované, smysluplné zapojení do vztahů a komunit. Pro mladé lidi tak může být důležitým zjištěním především to, že dlouhodobé a smysluplné zapojení do společnosti nemusí prospívat jen demokracii, ale také jejich vlastní duševní pohodě (well-beingu). Obecně by proto měl být kladen důraz na dlouhodobé kumulativní efekty, nikoli na rychlé, jednorázové akce.