Začíná nedostatek psychologů v ČR už na vysokých školách?

Bc. Ondřej Zbejval
Začíná nedostatek psychologů v ČR už na vysokých školách?

V nedávné společenské diskuzi vzešlo najevo, že si lidé postupně začínají čím dál více všímat a uvědomovat si akutního nedostatku psychologů, který je v České republice patrný. V minulosti na tento problém již upozornila celá řada médií, jako je například Deník N, iROZHLAS, Seznam Zprávy nebo také Zdravotnický deník. Ve většině těchto článků se tomuto tématu věnují v kontextu klinických psychologů a psycholožek, jichž v roce 2020 působilo v České republice pouze osm na 100 000 obyvatel. Pro srovnání například v Německu působilo v roce 2020 až 49 klinických psychologů na 100 000 obyvatel, zatímco v Nizozemsku až 123 na 100 000 obyvatel. Je proto zřejmé, že si Česká republika v tomto ohledu nevede zrovna nejlépe. Tento problém se ale netýká pouze klinických psychologů a psycholožek, o kterém si můžete přečíst více zde, ale týká se také standardních psychologů a psycholožek, jako je například odvětví školní psychologie. Společně se dnes proto podíváme, jaký důvod za tímto nedostatkem může stát, a třeba si i objasníte některé nejasnosti ohledně studia psychologie v ČR.


Pokud vám není jasné, jaký je rozdíl mezi profesemi klinického psychologa, standardního psychologa nebo například psychoterapeuta, můžete se podívat na náš dřívější článek.


Nedostatek psychologů v ČR


Jak už bylo naznačeno v samotném úvodu článku, počet klinických psychologů v ČR se pohybuje přibližně kolem 8 klinických psychologů na 100 000 obyvatel, což je až třikrát méně, než je dle Světové zdravotnické organizace (WHO) zapotřebí. Kliničtí psychologové ale nejsou v ČR jediní, jichž je dle dostupných dat nedostatek. Problém se týká také dětských klinických psychologů a psycholožek, kde může hrát roli především náročnost přípravy a samotná povaha profese. Alarmující může být také odhad ze „zprávy o stavu systému vzdělávání v klinické psychologii“, podle které ročně uspěje u atestační zkoušky z dětské klinické psychologie pouze 1 až 5 uchazečů. Dalším příkladem mohou být také školní psychologové a psycholožky, kterých je ve školách obecně nedostatek. Školy často nemají na zaplacení psychologů dostatek financí, což zapříčinilo, že dnes pouze 19 % škol má svého školního psychologa. Jak je tedy patrné, nedostatek psychologů v ČR prolíná najednou hned několik úrovní a oblastí, což ČR dostává do nepříjemné a nevýhodné pozice.


Převis zájemců o studium psychologie a nedostatek míst


Pokud jste sami studovali na vysoké škole nebo někdo z vašich blízkých právě studuje, studoval nebo se chystá studovat na vysoké škole, tak jste se pravděpodobně setkali s rozdílnou obtížností pro přijetí na různé obory. Rozdílná úspěšnost u přijímacích zkoušek může být různá, najdou se například i obory na vysokých školách, kde se úspěšnost přijetí blíží k 100 %, tedy každý z uchazečů je přijatý. Existuje proto také představa o „prestižnějších oborech“, na které je obecně náročnější se dostat, jako je například studium práv a právní vědy nebo studium všeobecného lékařství. Úspěšnost pro přijetí na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy (UK) se od roku 2020 totiž standardně pohybuje kolem 30 %, zatímco na Právnickou fakultu Masarykovy univerzity (MU) se pohybuje přibližně kolem 44 %. Obdobně náročné příjímací zkoušky potkáme i na lékařských fakultách, kde například na 1. a 2. lékařskou fakultu UK se úspěšnost pro přijetí za posledních 5 let pohybuje kolem 24 %. Mezi obory s náročnějšími přijímacími zkouškami, respektive s nízkou hranicí úspešnosti, můžeme ale řadit také samotný obor psychologie. Například na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity (FSS MU) se úspěšnost pro přijetí na obor psychologie v roce 2024 pohybovala kolem 9 % a na Filozofické fakultě UK (FF UK) ve stejném roce kolem 6 %. Tato nízká úspěšnost u přijímacích zkoušek může být proto způsobena vysokým počtem zájemců. Například na FF UK se v roce 2024 hlásilo 996 uchazečů a přijato bylo pouze 62. Podobně jsou na tom i další fakulty, kde je možné studovat psychologii. Je proto možné, že navýšením počtu míst pro studium psychologie by se částečně mohl snížit nedostatek psychologů a psycholožek v ČR.


Nedostatečné financování


Mezi zásadní problém u počtu přijatých uchazečů k oboru psychologie vidí Deník Referendum v systému financování vysokých škol, který vysoké školy nijak nemotivuje. V rámci Univerzity Karlovy nesmí financovatelný počet studentů konkrétní fakulty překročit desetiprocentní nárůst oproti předchozímu období. Pokud by se tedy například FF UK pokusila navýšit počet přijatých uchazečů na psychologii z roku 2024, finance by tak dostala pouze na 6 dalších uchazečů, tedy celkově na 68 oproti 62 z roku 2024. Vyšší počet přijatých studentů ale také logicky zatěžuje fakultu finančně, a to například v rámci výuky, prostorů a nových odborníků.


V tomto kontextu nejsou výjimkou ani navazující magisterské studijní programy psychologie, kde také často chybí kapacita. Přestože absolventů bakalářské psychologie není zas tak mnoho, může se stát, že po získání bakalářského stupně vzdělání nemohou ve svém oboru hned dále pokračovat. Například v tomto roce se do navazujícího studia psychologie na FSS MU hlásilo 264 uchazečů, z nichž bylo přijato 66. Jednou z možností, která se nabízí, je znovu zavedení psychologie jako nedělitelného pětiletého magisterského studijního programu, jako tomu je u výše zmíněných „prestižních oborů“, tedy u práv a u všeobecného lékařství.


Zpřístupnění psychologických služeb


Přestože se ČR dlouhodobě potýká s nedostatkem psychologů a psycholožek, neznamená to, že se situace nutně nezlepšuje. Například na samotném počtu přijatých uchazečů do studia psychologie můžeme pozorovat mírné zlepšení, jelikož se počet přijatých uchazečů postupně navyšuje. Na FSS MU to v roce 2020 bylo přibližně 90 uchazečů, v roce 2022 kolem 160 uchazečů a v roce 2025 už kolem 200 uchazečů. Mimo vysokých škol k zlepšení situace napomáhají i další organizace, jako je například Iniciativa 2023, která usiluje o prosazování změn směřujících k modernímu a efektivnímu vzdělávání v oboru klinické psychologie. K dalším subjektům můžeme řadit také organizace, které usilují o snadnější a rychlejší propojení klientů s psychology a psycholožkami. V ČR se mezi podobné organizace řadí také platforma Mendora, kde se můžete spojit s psychology a psycholožkami online a učinit tak první krok pro své duševní zdraví ještě dnes.


Odborníci, kteří vám mohou pomoci

Mgr. Gabriela Mácová MBA Ověřený profil 3 roky praxe
Online
1 500 Kč / 50 minut
PhDr. Eva Máčalová Ověřený profil 18 let praxe
Online
750 Kč / 50 minut
Mgr. Lucie Marcinčínová Ověřený profil 12 let praxe
K dispozici čtvrtek v 07:30
Online
1 190 Kč / 50 minut