Jak změna na letní čas ovlivňuje vaše tělo a vaši psychickou pohodu

Ondřej Zbejval -
Jak změna na letní čas ovlivňuje vaše tělo a vaši psychickou pohodu
Letní a zimní čas. Někdo si možná libuje, že jednou za rok si může přispat o hodinu navíc, zatímco jiní nechtějí o jednu hodinu spánku ročně vůbec přijít. Letní čas nám k večeru přidává denní světlo, které nám dříve pomáhalo šetřit energií, protože se tak lidé vyhýbali večernímu svícení. Stejně tak nám ale ubírá ranní světlo. Zimní čas naopak v České republice představuje standardní pásmový čas, který je opakem letního. Sami jste pravděpodobně zažili, že navyknutí si na změnu času nemusí být vůbec jednoduché a příjemné. Příkladem může být tzv. jet lag při cestování. Proto se v dnešním článku společně podíváme na to, jak v našem případě změna na letní čas může ovlivnit lidská těla společně s lidskou psychikou.

Letní čas v České republice


Letní čas byl poprvé na našem území zaveden za první a poté za druhé světové války, konkrétně např. za účelem úspory uhlí. Po druhé světové válce byl k letnímu času také zaveden zimní čas, který se od toho dnešního lišil tím, že se nejednalo o standardní pásmový čas, ale o posun o jednu hodinu zpět. Opětovně byl letní čas zaveden v roce 1979. Letní čas se v dnešní době stal také předmětem mnoha diskuzí, které si dávaly za otázku, zda ho zrušit, či ponechat. V České republice budeme měnit náš čas na letní spolu s hodinami minimálně do roku 2026. Řídíme se totiž směrnicí Evropské unie. Není zatím však jasné, zda po konci tohoto období bude změna času stále požadována, nebo se raději přejde na jeden standardní čas. Naposledy tedy, dle prozatím dostupných informací, budete muset přetáčet hodiny 25.10.2026.

Vliv změny času na lidské tělo


Každé lidské tělo se v průběhu vývoje naučilo adaptovat na biologické rytmy, které přirozeně fungují v přírodě. Jedním z těchto rytmů je tzv. cirkadiánní rytmus, který můžeme chápat jako takové naše biologické hodiny. Právě tento rytmus se řídí periodou, která trvá přibližně 24 hodin, tedy jako délka jednoho dne. U cirkadiánního rytmu je v kontextu změny času bezpochyby důležitý počátek sekrece melatoninu, tedy hormonu spánku, za který je zodpovědný. Sekrece melatoninu začíná přibližně kolem 9 hodiny večer a je úzce spojena s denním světlem. Změna na letní čas přináší ve večerních hodinách o hodinu světla navíc. Je proto možné, že se zároveň naruší váš spánkový režim a budete mít tak větší potíže usnout, jelikož se budete déle vystavovat dennímu světlu a sekreci melatoninu si tak oddálíte. Avšak moderní studie naznačují, že na tyto změny času reagují spíše citlivější nebo starší lidé, jelikož po změně času z letního zpět na standardní, nespokojenost se spánkem reportovalo pouze o 5 % více lidí.

Dopad změny času na lidskou psychiku


Mimo lidského těla je na změnu času citlivá také lidská psychika. Samozřejmě se nemusí jednat o každého, ale přesto musíme brát v potaz, že na něčí psychiku změna času dopad má. Už jen samotný dopad na spánek může pro řadu lidí znamenat vyšší stresovou zátěž obzvláště ve spojení s prací. Ukazuje se také, že pro noční typy lidí jsou takovéto změny náročnější a často mívají negativní dopad na jejich pracovní výkonnost, někdy až po dobu jednoho týdne. Studie také naznačují, že změna času má nepříznivý vliv na naši celkovou životní spokojenost a náladu, znovu přibližně po dobu jednoho týdne. Záleží ovšem také na tom, zda jste zrovna zaměstnaní na plný úvazek. Pokud tedy pracujete, tyto změny času se vás pravděpodobně dotknou o trochu více. Nebo se vás také nemusí dotknout vůbec, jelikož každý z nás vnímá podobné změny trochu odlišně.

Nečekaný pokles výkonosti v práci, snížená kvalita spánku, pokles celkové životní spokojenosti a zhoršená nálada. To všechno nás může potkat po změně času, ať už na letní nebo zpět na zimní (standardní). Všechny výše zmíněné případy, přestože by neměly přetrvávat déle než týden, mohou být pro řadu z nás spouštěčem silného stresu. Nezůstávejte v takovýchto situacích sami a sdělte své pocity svým blízkým nebo odborníkovi. Můžete např. vyzkoušet online psychoterapii.
7 things to know about daylight saving Time. (2023, March 9). Johns Hopkins Bloomberg School of Public Health. https://publichealth.jhu.edu/2023/7-things-to-know-about-daylight-saving-time

AION CS - [email protected]. (n.d.). 348/2021 Sb. Nařízení vlády o zavedení letního času v letech 2022 až 2026. Zákony Pro Lidi. https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2021-348

Kountouris, Y., & Remoundou, K. (2014). About time: Daylight Saving Time transition and individual well-being. Economics Letters, 122(1), 100–103. https://doi.org/10.1016/j.econlet.2013.10.032

Lidovky.Cz. (2017, March 26). Letní čas je tady. A rozhozené biologické hodiny také | Domov | Lidovky.cz. Lidovky.cz. https://www.lidovky.cz/domov/letni-cas-je-tady-a-rozhozene-bilogicke-hodiny-take.A170325_143146_ln_domov_ELE

Mefanet, S. L. F. Č. A., Sr. (n.d.). Cirkadiánní rytmus - WikiSkripta. https://www.wikiskripta.eu/w/Cirkadi%C3%A1nn%C3%AD_rytmus

Přispěvatelé projektů Wikimedia. (2024, April 19). Zimní čas. https://cs.wikipedia.org/wiki/Zimn%C3%AD_%C4%8Das

Přispěvatelé projektů Wikimedia. (2024, August 5). Letní čas. https://cs.wikipedia.org/wiki/Letn%C3%AD_%C4%8Das#Letn%C3%AD_%C4%8Das_v_%C4%8Cesku_a_ve_sv%C4%9Bt%C4%9B

Völker, J., Kühnel, J., Feinäugle, F., & Barnes, C. M. (2023). Being robbed of an hour of sleep: The impact of the transition to Daylight Saving Time on work engagement depends on employees’ chronotype. Sleep Health, 9(5), 579–586. https://doi.org/10.1016/j.sleh.2023.06.004

Zolfaghari, S., Cyr, M., Pelletier, A., & Postuma, R. B. (2023). Effects of season and daylight saving time shifts on sleep symptoms. Neurology, 101(1). https://doi.org/10.1212/wnl.0000000000207342

Odborníci, kteří vám mohou pomoci

Mgr. Klára Letková
Specializace na děti
Specializace na náctileté
Specializace na dospělé
13 let praxe 990 Kč / 50 min. sezení

Vždy můžete jít za svými sny. Provedu vás krajinou vlastní duše. Z temných zákoutí se společně vydáme na slunné vrcholky s rozhledem do dálky. Nebojte se udělat první krok.

Mgr. Kristina Kvapil Varšová
Specializace na dospělé
3 roky praxe 850 Kč / 50 min. sezení

Jsem psycholožka, která se zaměřuje na pomoc v oblastech práce, vztahů, komunikace a také v náročných životních situacích. Své služby poskytuji ve slovenštině/češtině a angličtině.

Mgr. et Bc. Nikola Mojová DiS.
Specializace na děti
Specializace na náctileté
Specializace na dospělé
5 let praxe 750 Kč / 50 min. sezení

„Když o tom dokážeš snít, dokážeš to i uskutečnit“ Walt Disney. Jsem psycholog, který pracuje s dětmi i dospělými. V praxi uplatňuji terapeutický přístup zaměřený na řešení.

Mgr. Petra Svatoňová LL.M.
Specializace na náctileté
Specializace na dospělé
14 let praxe 990 Kč / 50 min. sezení

Pokud na bedrech nosíte náklad (v podobě nezpracovaných událostí, ublížení, ztrát, opakování chyb apod.) a chcete se ho zbavit, začněte svůj život měnit hned. Ráda vám pomohu.

PhDr. Petr Fiľo Ph.D.
Specializace na dospělé
11 let praxe 990 Kč / 50 min. sezení

Tíží Vás stres, úzkosti, deprese? Cítíte se prázdní a vyhořelí, hledáte smysl života? Řešíte konflikty v osobním či pracovním životě? Věřím, že spolu najdeme, co hledáte.

Mgr. Pavla Dvořáková
Specializace na dospělé
2 roky praxe 1 000 Kč / 50 min. sezení

Od dětství miluji příběhy, abych mohla naslouchat příběhům, vybrala jsem si cestu psychologie a posléze terapie. Věřím, že svou prací přispívám k šťastnému konci lidských příběhů.

Podobné články

Tým Mendora – 27. 1. 2024

Jak rozpoznat a léčit syndrom vyhoření?

Ve stále komplexnějším světě se mnoho lidí setkává se syndromem vyhoření, který negativně ovlivňuje jejich pr...

Tým Mendora – 22. 7. 2024

Pozitivní i negativní dopady léta na naše duševní zdraví

Léto je pro mnohé lidi obdobím naplněným sluncem, dovolených, odpočinku a příležitostí potkávat se s přáteli....

Tým Mendora – 28. 12. 2023

Psychologie štěstí: Cesta k trvalému a hlubokému pocitu naplnění

Štěstí, neustále vyhledávaný pocit, které spojuje všechny lidské bytosti. Odpověď na otázku, jak, a jestli vů...