Jak změna na letní čas ovlivňuje vaše tělo a vaši psychickou pohodu

Letní a zimní čas. Někdo si možná libuje, že jednou za rok si může přispat o hodinu navíc, zatímco jiní nechtějí o jednu hodinu spánku ročně vůbec přijít. Letní čas nám k večeru přidává denní světlo, které nám dříve pomáhalo šetřit energií, protože se tak lidé vyhýbali večernímu svícení. Stejně tak nám ale ubírá ranní světlo. Zimní čas naopak v České republice představuje standardní pásmový čas, který je opakem letního. Sami jste pravděpodobně zažili, že navyknutí si na změnu času nemusí být vůbec jednoduché a příjemné. Příkladem může být tzv. jet lag při cestování. Proto se v dnešním článku společně podíváme na to, jak v našem případě změna na letní čas může ovlivnit lidská těla společně s lidskou psychikou.

Letní čas v České republice

Letní čas byl poprvé na našem území zaveden za první a poté za druhé světové války, konkrétně např. za účelem úspory uhlí. Po druhé světové válce byl k letnímu času také zaveden zimní čas, který se od toho dnešního lišil tím, že se nejednalo o standardní pásmový čas, ale o posun o jednu hodinu zpět. Opětovně byl letní čas zaveden v roce 1979. Letní čas se v dnešní době stal také předmětem mnoha diskusí, které si dávaly za otázku, zda ho zrušit, či ponechat. V České republice budeme měnit náš čas na letní spolu s hodinami minimálně do roku 2026. Řídíme se totiž směrnicí Evropské unie. Není zatím však jasné, zda po konci tohoto období bude změna času stále požadována, nebo se raději přejde na jeden standardní čas. Naposledy tedy, dle prozatím dostupných informací, budete muset přetáčet hodiny 25. 10. 2026.

Vliv změny času na lidské tělo

Každé lidské tělo se v průběhu vývoje naučilo adaptovat se na biologické rytmy, které přirozeně fungují v přírodě. Jedním z těchto rytmů je tzv. cirkadiánní rytmus, který můžeme chápat jako takové naše biologické hodiny. Právě tento rytmus se řídí periodou, která trvá přibližně 24 hodin, tedy jako délka jednoho dne. U cirkadiánního rytmu je v kontextu změny času bezpochyby důležitý počátek sekrece melatoninu, tedy hormonu spánku, za který je zodpovědný. Sekrece melatoninu začíná přibližně kolem 9 hodiny večer a je úzce spojena s denním světlem. Změna na letní čas přináší ve večerních hodinách o hodinu světla navíc. Je proto možné, že se zároveň naruší váš spánkový režim a budete mít tak větší potíže usnout, jelikož se budete déle vystavovat dennímu světlu a sekreci melatoninu si tak oddálíte. Avšak moderní studie naznačují, že na tyto změny času reagují spíše citlivější nebo starší lidé, jelikož po změně času z letního zpět na standardní, nespokojenost se spánkem reportovalo pouze o 5 % více lidí.

Dopad změny času na lidskou psychiku

Mimo lidského těla je na změnu času citlivá také lidská psychika. Samozřejmě se nemusí jednat o každého, ale přesto musíme brát v potaz, že na něčí psychiku změna času dopad má. Už samotný dopad na spánek může pro řadu lidí znamenat vyšší stresovou zátěž, zejména ve spojení s prací. Ukazuje se také, že pro noční typy lidí jsou takovéto změny náročnější a často mají negativní dopad na jejich pracovní výkonnost, někdy až na dobu jednoho týdne. Studie také naznačují, že změna času má nepříznivý vliv na naši celkovou životní spokojenost a náladu, přibližně po dobu jednoho týdne. Záleží ovšem také na tom, zda jste zrovna zaměstnaní na plný úvazek. Pokud tedy pracujete, tyto změny času se vás pravděpodobně dotknou o trochu více. Nebo se vás také nemusí dotknout vůbec, jelikož každý z nás vnímá podobné změny trochu odlišně.

Nečekaný pokles výkonnosti v práci, snížená kvalita spánku, pokles celkové životní spokojenosti a zhoršená nálada. To všechno nás může potkat po změně času, ať už na letní, nebo zpět na zimní (standardní). Všechny výše zmíněné případy, přestože by neměly přetrvávat déle než týden, mohou být pro řadu z nás spouštěčem silného stresu. Nezůstávejte v takovýchto situacích sami a sdělte své pocity svým blízkým nebo odborníkovi. Můžete např. vyzkoušet online psychoterapii.